Hitlerova dálnice



Hitlerova dálnice



Úvod

Exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav - také známá pod názvem Hitlerova dálnice, nebo pod zkratkou A88, je označení nedostavěné dálnice, která měla vést přes Moravu a severovýchodní Čechy a měla spojovat Vídeň s polskou Vratislaví.


Původní projekt

Původní plán české dálnice byl navržen už v roce 1935 za Československa. Ve hře bylo hned několik projektů. Hned první z nich s názvem ,, Národní silnice Plzeň – Košice“ měl měřit 700 km. Potom přišly ještě smělejší plány dálnice z Chebu do Košic a pak měla pokračovat do Podkarpatského Chustu. Celková délka 2000 km. Avšak tyto plány se zhroutily po podepsání Mnichovské dohody


Mnichovská dohoda

Československo bylo od roku 1933 v ohrožení Německa, které činilo nároky na Československé území. Proto Československo budovalo na západě silné hraniční opevnění. A zároveň posilovalo spojenecké svazy převážně s Francií a i se Sovětským svazem. Jenže pak přišla Mnichovská dohoda. Byla podepsána 29. září 1938. v Mnichově. Zástupci čtyř zemí (Anglie, Francie, Itálie a Německa) se dohodli, že Československo musí do 10. října odstoupit pohraniční území: Sudety Německu, východní část Českého Těšína Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Dále bylo od Francie a Anglie důrazně varováno, že v případě vojenského napadení Německem nebudou plnit své vojenské povinnosti. A to převážně kvůli tomu že, Francie, největší spojenec Československa, neměla zájem o další krvavý konflikt s Německem. Československo tedy bez boje odstoupilo svoje pohraniční území. Adolf Hitler tím bez boje zničil demokratické Československo, což byl jeho postupný plán v dobývání Evropy.


Německé projekty


Po okupaci se projekty našich dálnic zcela přizpůsobily zájmům německé říše. Nově plánovaná Sudetská dálnice měla vést z Mnichova přes Cheb a Liberec do Zhořelce. Z Karlových Varů pak měl další spoj směřovat do Bavor. Rozestavěla se i další dálnice Praha-Brno-Zlín-Slovensko, která se měla jmenovat Západ – Východ (dnešní dálnice D1, také se jí říkalo protektorátní). Dále se plánovala exteritoriální dálnice, která měla propojit dvě největší města na Východě, rakouskou Vídeň a dolnoslezskou Vratislav (vedla přes Brno), pod názvem Exteritoriální dálnice A88. Postavení této dálnice si vynutil už jako součást Mnichovské dohody říšský kancléř. Tato dálnice měla přetnout protektorát napříč jako jizva. Začátek byl u Kralic a konec u Mikulova!


Parametry dálnice

Celková délka: 320 km

Délka na našem území: 65 km

Povolená rychlost vozidel: 160 km/hod

Profil dálnice: 28,5m


Exteritoriální dálnice

Dálnice A88 měla patřit říši a na všech jejích sjezdech na našem území měly být celnice. Měla být takový protektorátní Panamský průplav. A88 měla patřit Německu a na všech jejích sjezdech na našem území byly plánovány celnice. Přípravné práce začaly ještě před koncem roku 1938. Plány i pozemky byly připravené již za 3 měsíce. Z dnešního hlediska je to neuvěřitelné. Součást dohody o postavení dálnice byla, že protektorát předá všechny pozemky Německu zdarma, to zase mělo zajistit finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu na sjezdech na našem území. Dálnici měla budovat německá firma RAG. Avšak některé úseky měly vybudovat protektorátní firmy.



Počátky stavby


Exteritoriální dálnice se začala slavnostně stavět 11. dubna 1939. Prví dálnice na našem území vlastně nebyla česká. První česká dálnice se začala stavět až o měsíc později – již zmiňovaná Protektorátní (dnešní D1). Podle plánu měla být dálnice A88 hotová za necelý rok a půl. V říjnu 1940 začínaly váznout dodávky cementu . Mnoho konstrukcí se v tomto roce přestalo betonovat. Řada mostních konstrukcí je odsouzena k čekání . Přesto je na českém úseku dálnice stavba v plném proudu na 11 úsecích a na třech dalších se rozbíhá . Na Moravě pokračovaly práce na třech úsecích . Avšak stavba se začala opožďovat.



Pracovní tábory

Na našem území začaly vznikat ,,dálnicové“ pracovní tábory. Například ve Vísce u Jevíčka je pohřbeno přes sto čtyřicet ruských zajatců, kteří na dálnici pracovali a zemřeli na epidemii tyfu.




Přerušení stavby

Kdyby Hitler prohrál u Stalingradu až o několik let později, svištěly by dnes napříč Moravou od jihu na sever kolony aut. Jenže vše bylo jinak válečné a ekonomické problémy nacistického Německa ve Východní Evropě na sebe nedaly dlouho čekat. Korunu tomu nasadila prohraná bitva u Stalingradu. A tak v roce 1941 říše zakázala používání cementu pro civilní stavby. K obnovení výstavby dálnice už za druhé světové války nedošlo. Po druhé světové válce se její osud zpečetil. Nikdo z obnovených států (Polsko, Rakousko, Socialistické Československo) nepotřeboval. Ve stavbě dálnice se tedy nepokračovalo.



Bitva u Stalingradu

Bitva o Stalingrad začala 13. června a boje trvaly dva měsíce. Němci po dlouhých bojích dobyli skoro celé město, které Rudá armáda bránila velice zarputile. 19. listopadu zahájila Rudá armáda protiútok a obklíčila 300 000 vojáků wehrmachtu. Adolf Hitler chtěl za každou cenu udržet Stalingrad, a tak zakázal vojákům v obklíčeném Stalingradu ustoupit. Chtěl je zásobovat za pomocí Luftwaffe. Ta však selhala a odpor německých jednotek byl 2. února 1943 ukončen. Rudá armáda zajala 90 000 vojáků. Z toho se konce války dožilo jen 6000 vojáků, kteří se mohli vrátit domů. Vyhranou bitvou u Stalingradu nastal velký obrat ve válce na východní frontě. Od té doby už Německo (až na pár vyjímek) už jen ustupovalo. Proto potřebovalo veškerý cement na východní frontě.



Adolf Hitler

Narodil se 20.dubna 1889 a zemřel 30.dubna 1945. Byl to německý diktátor a ideolog nacismu. Jeho politické působení vyvolala druhou světovou válku. Byl hlavní organizátor masového vyvražďování obyvatelstva a vojenských zajatců. Za nepřítele Německa považoval Romy, Židy a Slovany. Vyvrcholilo to holocaustem. Byl zodpovědný za morální a hmotné zničení Německa na konci války. V roce 1932 se rozhodl kandidovat na prezidenta Německé říše. Ve volbách však neuspěl. Dne 30.12. 1933 ho říšský prezident Hindenburg jmenoval říšským kancléřem. Díky tajnému rozšiřování výroby, stavění silnic atd. se mu podařilo sníživ nezaměstnanost v Německu, která tehdy byla veliká. V roce 1936 obsadila německá armáda Rakousko a v roce 1938 Československo. Druhou světovou válku rozpoutal napadením Polska 1.9.1939. Na konci prohrané války spáchal sebevraždu.



Chátrání dálnice

Až do roku 1945 však hlídala staveniště německá armáda. Po prohrané válce Němci staveniště opustili a zničili stavební zařízení, které na staveništích zůstaly. Po druhé světové válce se její osud zpečetil. Nikdo ji z obnovených států (Polsko, Rakousko, Socialistické Československo) nepotřeboval. Ve stavbě dálnice se tedy nepokračovalo.



Beneš řekl: ,,Stavte“

Po válce na základě jednoho z Benešových dekretů začala výstavba dálnice z Prahy na Slovensko. Ne však nadlouho. V roce 1950 byla znovu přerušena Komunistickou stranou Československa a to již bylo rozestavěno či dohotoveno 60 mostů a 75 km trasy. Až v roce 1966 se zjistilo, že to není špatná věc a práce byly opět obnoveny. Podle plánu socialistického Československa měla být celá naše dálniční síť včetně slovenských tras a spojení Plzně s Ostravou hotova do roku 1990. Asi se ale někde stala chyba ....











Tip na výlet


Úseky Hitlerovy dálnice jsou dnes dobrým místem na výlet. Např. na vodní nádrži Želivce se nachází nedostavěný dálniční most. Nejlepší přístup je k němu z obce Hulín. Zaparkovat můžete u závory ,,Vstup zakázán“. Přijdete až k mostu a potom se vám před očima rozprostře nádherná přehrada Švihov a nedostavěný konec mostu.













Vložte komentář k článku

TomášNe Hulín ale Hulice
TomTrochu se nám pletou pojmy "Hitlerova" a "Baťova", ne? :-)
AutorJistě díky Hulice, v co nejbližší době to v článku opravím ..... No neřekl bych, že se mě pojmy pletou popř. mě odkažte na příslušné místo, kde by se mě to mělo plést
Ladaˇasi se Vám plete mítopis Kralice?
Ladaˇi se Vám plete místopis Kralice?
JardaRakousko se stalo součástí německa až v roce 1938 a Československo bylo Němci obsazeno až 1939.
JirkaKralice jsou Králíky
KubaBitva u Stalingradu byla podzim 1942 – zima 1943
Radek"Hitlerova dálnice" je ta která měla spojovat Vídeň a Wroclav, jejíž rozestavěný násep severně od Brna lze najít i na letckých mapách na internetu. Údájně je to v jednom místě nejvyšši dálniční násep v České republice. "Baťova dálnice" se říká té co měla vést z Chebu do Košic. Zůstalo po ní jen pár rozestavěných mostů, Za bati už se toho moc nestihlo. Škoda, bez války by jsme zřejmě měli dálnici o desítky let dříve
DanU Želivky není Hitlerova dálnice, tak je jak píše kolega jinde. Jde o tzv. Baťova dálnici.
Jirka II.Název Baťova dálnice je úplný nesmysl. Baťa s tím neměl vůbec nic společného. Pouze si podobnou trasu dálnice nakreslil (spíše některý jeho inženýr) do své knížky. Šlo o "národní", později "protektorátní" dálnici kterou zcela stavěl stát a oniž rozhodl mnohem dšíve než ji Baťa inseroval...
Míla LukavecBaťova dálnice je částí Protektorální dálnice, je to ten kus přes Chřiby ke Zlínu. Baťa tuto část financoval, ale projekt není jeho ani nějakých jeho inženýrů.

Vaše jméno:
Váš komentář:
Napište číslici pět