Fenomén: Taktování a jeho benefice

V dnešní době vývoje moderních technologií v oblasti IT, inovování architektur: CPU a GPU umožňují přetaktování (overclocking). Overclockuje hodně lidí, většinou jsou to hráči počítačových her, nebo profesionálové, kteří chtějí se svým levnějším hardwarem zvýšit výkon. Spousta overclockerů jsou amatéři, kteří sice taktovat umí, ale ohrožují tím stabilitu celého systému a přitom někdy k zas tak zásadnímu nárůstu výkonu nedochází. Proto je nutné vědět, kdy je taktování výhodné a kdy není.

Taktováním se zvýší samozřejmě spotřeba, hřejivost, ale může dojít i v extrémních případech ke ztrátě stability systému a tudíž i k jeho kolapsu. Dále, pokud nemáte speciální edici určenou k taktování (taktování však mají své hranice) ztratíte i záruku a tudíž možnosti vrácení peněz při zničení CPU a dalších komponentů. Ke spotřebě přetaktovaného CPU, musíte zahrnout i cenu a spotřebu velkých chladicích systémů ke chlazení takto horkého CPU. Musíte počítat s tím, že vám budou větráky a chlazení v počítači (pokud taktujete do vysokých frekvencí nad 4.4 GHz) dělat opravdu až nepříjemný hluk přesahujíc standartní hodnoty 20db. Většina overclockerů si stáhne software na přetaktování, tyto softwary měří, teploty z různých senzorů na: CPU, GPU a i motherboardu. Overclocker zvyšuje frekvence do té doby, než dosáhne tepelných hranic extrému. Otázka je, jestli všechny ty nevýhody (spotřeba, hřejivost, ztráta záruky, hlučnost, atd.) přinesou nárůst výkonu, který např. hráč počítačových her potřebuje. Je jasné, že plynulost a vykreslení her samozřejmě nejvíce ovlivňuje grafická karta. A koupě dražšího procesoru ovlivní FPS méně, než koupě dražší grafické karty. Také záleží na enginu hry. Některé enginy dosahují větší plynulosti (FPS) při taktování CPU a jiné méně. Proto jsou zde grafy, které znázorňují, jak taktování a jednotlivé frekvence ovlivňují finální výsledek zvýšeného výpočetního výkonu CPU.

(údaje: techspot.com)

Na grafu lze vidět změnu FPS ze 77 FPS na 95 FPS za pomocí taktování CPU o 2 GHz. Hráč získal 18 FPS za 2 GHz taktování. Otázka, zdali se toto taktování vyplatí, záleží na negativních vedlejších účincích taktování. Nejde však o sledování maximálních a průměrných frekvencí, ale záleží na procesoru. U méně výkonných procesorů dochází k poklesu FPS v průběhu hraní hry, i když je celkový průměr FPS podobný, tento pokles FPS je při hraní her dost zásadní problém plynulosti.

Graf

Na druhém grafu je možné vidět závislost frekvence na napětí při taktování a také graf vzrůstající teploty a spotřeby vedle vzrůstající frekvence. Nejspodnější údaje na grafu označují frekvenci procesoru. Modrý graf znázorňuje napětí potřebné k taktování na dané frekvence. Červený graf znázorňuje teplotu. Zelený graf znázorňuje spotřebu. CPU je Intel Core i5 3570K. TDP je 77 W.

(údaje: overclock.net)

Dle grafu jsou všechny grafy logické. Je možné vidět, že při vyšších frekvencích, především od 4.5GHz dochází k ještě rapidnějšímu nárůstu teploty a spotřeby. To nám udává že, daná architektura CPU už začíná dělat na maximum a je možné taktovat jen do bezpečných teplot.

Taktování tedy přináší nárůst výkonu, ale záleží do jakých aplikací. Např. u renderování grafické scény dosáhnete taktováním CPU největší rozdíly, ovšem za cenu vysoké spotřeby a teploty. Při taktování máte na výběr. Buď budete taktovat málo a budete mít dobře chlazený, stabilní systém s relativně nízkou spotřebou a teplotou, ale rozdíl nebude zas tak velký, nebo budete taktovat do vyšších frekvencí, kde bude rozdíl mnohem větší, ale za cenu vysoké spotřeby a teploty, protože u vyšších frekvencí většinou kolem 4.5GHz už dnešní architektury nestačí a začínají hřát víc a víc. Pokud nějak nedbáte na spotřebu, máte dobrý chladicí systém a výkon z taktování skutečně využijete, tak taktujte. Určitě není dobré taktovat do vysokých frekvencí jen kvůli malému rozdílu např. 5 FPS, nebo 1 minutovému rychlejšímu renderingu. Vysokého výkonu a zároveň nízké hřejivosti a spotřeby dosáhnete koupí procesoru s otevřeným násobičem a s nejnovějšími technologiemi a architekturami (AMD Piledriver 32nm a Intel 22nm Haswell, který vyjde ve 2Q 2013). AMD a Intel samozřejmě vyvíjí nové technologie, které umožní taktování do ještě vyšších frekvencí. Na druhou stranu se vyvíjejí nové aplikace a enginy, které jsou pořád náročnější a tak vysoký nárůst výkonu bude stejně důležitý. Pokud už jste se rozhodli taktovat, tak si určitě pročtěte nejen odborné manuály, ale i hlavně názory a postupy jiných overclockerů na fórech. Na internetu existuje řada overclockerských fór a i klubů, takže není problém se zaregistrovat a taktovat. Pokud chcete, taktovat musíte si uvědomit, jestli daný nárůst výkonu využijete. Motto „stabilita systému především“ zde určitě platí!! Takže záleží pouze na Vašem rozhodnutí.


Vložte komentář k článku


Vaše jméno:
Váš komentář:
Napište číslici pět